Zatím si to za sluníčka oblíbila pod lavičkou u plotu a to i když na ni sedíme! I když všichni 3 se sotva vejdeme. Avička sice v ložnici zatím nespala, ale chodí tam už suveréně, nebojí se, občas si tam i lehne. Teď leží ne v jídelně, ale už u mě u pc!!! Ráno přišla zaštěkat do ložnice už v pět! Já jsem ji otevřela a do 6h jsme dělaly, že spíme :D. Pak jsme vyrazily a zbytek je na fotečkách. Je to Sluníčko! Už se odvážila nahoru i po schodech, medvěda minula...Ale hlodavce máme zavřené v místnosti. Když tam jdeme je mazlit a krmit, Avička hezky čeká dole. Je opravdu hodná! Jo a ještě jeden postřeh. Šel kolem zahrady teď pán s velikým psem, vypadal, jako bezdomovec...Avička letěla podél plotu a tak vyváděla a vypadala zle, že jsem to ještě neviděla! Má opravdu instinkt divokého psa, co musí přežít v extrémních podmínkách.

    Troufly jsme si na hoďku na nákup. Do klece nechtěla, tak jsme ji nechaly v obyváku a byla moc hodná. Trošku vyčítala, když jsme přišly, dobrotku nechtěla, ale nechala se ode mě pohladit po hlavičce. S tou klecí to byla chyba, jak jsme se od paní Evičky Hniličkové dozvěděli, ale snad napravíme.
    Avička už odpoledne odpočívala vedle klece, ale dopoledne i odpoledne si s námi hrála, já imitovala běh a Deni cosi taky udělala, tak aspoň kolem nás kroužila, vrtěla ocáskem a vyskakovala :D. Sedni už zvládá pěkně - občas i na gesto bez pamlsku, ale jen, když má náladu.
    Stále nám ji nejde nijak nalákat na povel do klece ani moc nejde to nasazení obojku :( s tím si moc nevíme rady.
    Byla tu menší bouřka, Avička si vlezla chvilku do klece sama a byla ok.

    Od paní Evičky se dovídáme, že ukazujeme pořád řetízek, ne obojek a to je chyba ! Že chce ven to víme, to jasně ukázat umí, je moc chytrá.
Takže příště - řetízek schovat a ukazovat jen obojek...
    Ještě se naše děvčátko moc nenechá pohladit...občas po boku hřbetu a někdy mě olízne a dá pusinku špičkou čumáčku, nechceme jí nutit.
    Piškotky do klece jsme zkoušeli na nalákání, zatím to nezabírá.
    Myslím, že už udělala veliké pokroky i tak!!!! Jsem nadšená, jak pochopila, že když přitulím návštěvu, má ji tolerovat a návštěvy se nevnucují..

    Nasadili jsme obojek přes den, abychom ji mohli občas opatrně chytit a nasměrovat.
    Že má svoji hlavičku, to mě i Milanovi moc imponuje :D Myslím, že je moc statečná na tu změnu, co jí nastala a v tomhle věku a umí toho od chovatelů opravdu hodně!!! To klobouk dolů! Už poznává i naše intonace hlasu a rozumí moc!